Jedno sezení, jedno uvědomění…

Měla jsem schůzku s klientem, který se mi svěřil, že o víkendu tráví obrovské množství času na sociálních sítích. Uvědomil si, že už mu v tom není dobře a měl pocit, že se z toho stává nezdravý návyk. Nedokázal si představit jediný den bez Facebooku, bez scrollování…

Jeho typický scénář? Každou sobotu a neděli ráno – hned po snídani – otevřel laptop a tři hodiny se od něj nedokázal odlepit. Najednou bylo poledne.

Když popisoval svůj víkend, v obličeji se mu objevila směs smutku a rozčarování nad sebou samým. Dával svou pozornost i energii lidem, které nikdy nepotkal. Tři hodiny vyplněné hlavně „vtipnými videi“ – krátkodobé rozptýlení, ale nulová hodnota.

Když jsme šli hlouběji, přiznal, že toto bezmyšlenkovité scrollování mu vyplňovalo prázdnotu, kterou cítil v určitých oblastech života. Velmi jsem s ním soucítila – sama znám ten moment, kdy se člověk raději rozptyluje čímkoli, než aby čelil problému. Jenže řešení problému vyžaduje:

• uvědomit si ho, že vůbec existuje
• rozhodnout se s ním něco udělat
• odvahu (více v mém dalším článku: https://lenkatarpataki.cz/odvaha-aneb-sila-poslechnout-sama-sebe/)
• a často i podporu někoho, kdo nekritizuje a nedává nevyžádané rady (https://lenkatarpataki.cz/koucink-2/)

Naše konverzace pokračovala a já jsem otázkami klienta jemně vedla k uvědomění, že řešení vždy existuje. A přišlo to – ten jiskřivý moment! Najednou sám řekl, že jeho život přece není prázdný. Má přátele, koníčky, touhy, cíle… Jen jim doteď bránil právě svůj „zlozvyk“. Začal spontánně vyjmenovávat, jak by mohl své tři hodiny denně naplnit smysluplněji – a jeho oči se rozzářily nadějí i vzrušením.

Po 50 minutách měl konkrétní plán a časový rámec, který mu dával smysl. Další den ráno mi psal znovu – poděkoval a přiznal, že mu naše konverzace otevřela další vrstvy a myšlenky, které mu nedaly spát. Semínko bylo zaseto. 🌱

Nechci tu soudit sociální sítě – i když mám pocit, že podobný boj vede spousta z nás. To, co si z tohoto příběhu odnesete, je na vás.

Já bych jen chtěla zdůraznit: péče o sebe začíná u uvědomění, že nám v něčem není dobře. Nespokojme se s „nějak to jde“. Zastavme se a upřímně si řekněme:

kam každý den posílám svou pozornost? Protože tam, kam jde pozornost, tam plyne i naše energie – naše životní síla.

Zkuste si udělat malou rekapitulaci:

Co pouštíte do svého života? Opravdu potřebujete každý den sledovat zprávy, bavit se s někým, kdo vás vysává, nebo se dívat na obsah, který vám vyvolává úzkost?

Pokud víte, že je ve vašem životě něco, co vás tíží, mrkněte na můj e-book zdarma (https://lenkatarpataki.cz/e-book-zdarma/) – je to skvělý průvodce, jak nahlédnout pod povrch. Nebo pokud dáváte přednost osobní podpoře a komplexnějšímu přístupu, pojďme se na to podívat společně při koučovací konzultaci (https://lenkatarpataki.cz/koucink-2/).

A nezapomeňte: POZORNOST = ENERGIE.

Pozn.: Článek je publikován se souhlasem klienta.